středisko K. Šimka Hradec Králové

ameriatrust canadian pharmacy Ve čtvrtek 20.5. v podvečerních hodinách začal osmidenní výlet, na který sedm skautek z Hradce Králové čekalo už pár měsíců. Již třetí rok zbylo několik volných míst v autobuse slatiňanských skautů, a tak náš oddíl (4.roj) měl šanci se s nimi znovu vydat na mezinárodní dobrodružství. A o čem je vlastně řeč? O Intercampu 2010 – mezinárodní setkání skautů a skautek ve věku 11–17 let. Účastnící jsou část akce rozděleni do mezinárodních skupinek, kde plní připravené aktivity. Můžou zde prakticky využít cizí jazyky a ověřit svoji schopnost dorozumět se s cizincem. Konající se letos v Německu v městečku Viersen-Dülken.
Naše cesta mířila nejdříve na místo samotného Intercampu, kam jsme přijeli během pátku. Když jsme tam dorazili, postavili jsme stany, obhlédli okolí a jelikož zbýval čas, navštívili jsme nedalké městečko Maastricht.

V ranních sobotních hodinách proběhl přivítací ceremoniál, kde mělo slovo několik významných lidí a jako vrchol se vztyčili vlajky všech zúčastněných zemí. Během soboty jsme se vydali na HIKE – celodenní, vyčerpávající výlet přes pole,lesy a městečko. V neděli nás tedy čekali aktivity. Byli jsme rozděleni do mezinárodních skupin (jako každý rok) a během dne jsme měli možnost plnit nejrůznější atrakce. Na sklonku dne byl závěrečný ceremoniál, my jsme se rozloučili, prospali, ráno sbalili kufry a vyjeli navštívit a prozkoumat co nejvíce zahraničních měst.

Jeli jsme tedy do Bruselu.Brusel je krásné město plné turistů, krásných staveb, čokolády a sošek čůrajícího chlapečka. Čurající chlapeček je velká socha, kterou si fotí miliony turistů, je bronzová a moc pěkná. V Bruselu jsme strávili většinu dne, pak se přesunuli do kempu, rozložili znovu stany, osprchovali se a ulehli. Druhý den ráno nastalo znovu balení a přesun do kempu, který byl blízko moře. U moře jsme setrvali celý den. Možná se nám to trochu nevyplatilo, protože písek byl všudypřítomný! Byl v jídle, ve spacácích, ve stanu, v oblečení, prostě všude.

Další den jsme se vypravili Brug. Brugy jsou obchodní město díky kanalům, kterými je toto město protkáno.Jeho popularita klesla kvůli bahnu, které zavalilo řeku a lodě nemohli projet až do centra. Toto město je velmi významné díky jedné moc zajímavé věci a tou je kristova krev. Je uložena v ampulce a můžete jí vidět na vlastní oči v kostele. Po této prohlídce jsme odjeli do dalšího campu. Jelikož naše stany byli díky množství písku online thailand pharmacy převážně nepoužitelné tuto noc jsme spali v „megastanech“ s dřevěnou podlážkou.
Na závěr nás čekala návštěva pohoří Eifel, které je sopečného původu. Krátery jsou zaplněné, a tak je tato oblast plná jezer. Prošli jsme se, zašlapali jsme si na šlapadlech a nakonec odjeli do posledního městečka. prednisone with no rx Před obrovskou sochou koně jsme se usadili a povídali si o cestování. Tím jsme ukončili naše putování po Belgii a Německu. Nasedli jsme do autobusu a odjeli po nezapomenutelném zážitku zase zpátky domů.

           Střediskové čarodějnice se konali v pátek 31.4. Hned na začátku se objevil první menší problém. Já jsem měla chvilku zpoždění, ale ostatní se sešli u loděnice, od které si mysleli, že mají klíče a nakonec se zjistilo, že to není ta pravá. Takže nastal přesun na tu pravou loděnici. Trochu smutné na tom bylo, že byla dva kilometry vzdálená, ale to během chvilky zdolali a už se mohli radovat.

Změna místa konání měla negativní důsledky pro pozdě příchozí mezi které jsem patřila i já a kteří nevěděli, kam se dostavit. I přes můj skvělý plán svést se s Valčou, pak se přidat ke skautské skupince čekající na zastávce „Stará nemocnice“ a s nimi odcupitat na připravenou akci, se nezdařil. Po příjezdu k již prázdné zastávce nám došlo, že jdeme pozdě. Vydali jsme se tedy hledat místo konání sami „na vlastní pěst“ pouze s Míšinou radou: „Jděte za zpěvem a ohněm,“ jsme se nejednou dostali úplně někam jinam, třeba když na Valčin pokyn: „Půjdeme tam, je tam dost lidí, tam to bude,“ jsme došli na psí cvičák. Nakonec jsme potkali Helču, která čekala na nás různé opozdilce a sdělila nám nové místo konání a cestu tam.
Po příchodu panovala velmi přátelská atmosféra. Nějakou dobu jsme se tam jen tak „poflakovali“, namáčeli nohy do Orlice, seznamovali se s kamarády našich kamarádů, které si přivedli a čekali až to vypukne. Vypuklo to úvodní řečí, ve které se nám snažili více přiblížit svátek „pálení čarodějnic“ připomenutím tradičních lidových zvyků. Následovalo několik oficiáních slov týkajících se práce na středisku a v oddílech. Po této řeči jsme se teprve pořádně rozšoupli a to volbou „Miss čarodějnice 2010“, účastnice byli celkem tři. Světluška zvolil zajímavou metodu volby, povolal si tři sličné děvy, mezi které patřil i Vít Voseček, jakožto nejpůvabnější sličná děva. A tyto tři sličné děvy se chopili každá jedné čarodějnice a obešli s nimi kolečko kolem ohně, aby si je každý mohl prohlédnout. Samotná volba královny „krásy“ závisela na množství decibelů vydaných námi na podporu naší vyvolené – jednoduše jsme měli co nejvíce řvát, když ukazovali naši chtěnou čarodějnici J. I přes skutečnost, že jsme na své straně měli Žandu se svým hlasem, co se ozývá ještě pět kilometrů od ní, jsme nevyhráli – vyhrála čarodějnice na koštěti vyrobená světluškami z 3.oddílu Poutníků. Vítěz dostal dort.

Po tomto okamžiku jsme se dostali k té poklidnější části čarodějnic – opékání buřtů, chleba, jablek a všeho, co bylo po ruce. Když bylo dopečeno, dojedeno, oheň pomalu dohasínal, vydalo se pár odvážných jedinců na plavbu na lodičce, která se nejdříve zdála velmi romantickou, ale později jsme zjistili, že je to velký adrenalin. Nakonec jsme se všichni rozloučili a rozešli se směr domov.

Zapsala tvůrčí skupina Naty Grymové

          Filmová výprava našeho oddílu (4.roj) proběhla o víkendu 23.4. – 25.4. Zahájili jsme ji na nádraží, na našem tradičním stanovišti u knihkupectví Skippy. Vzhledem ke vzdálenosti, která na nás čekala, vyrazili jsme už ve čtyři hodiny. Ve vlaku šlo vše hladce a dlouhá dvouhodinová cesta docela utekla. Po příjezdu na nádraží nás ještě čekala několikakilometrová cesta pěšky. Když jsme došli k cíli, navečeřeli jsme se, uchystali spaní a večer jsme ještě hráli několik her a potom šli spát.

V sobotu ráno nás Terka vzbudila strašně brzo. Po obvyklých ranních činnostech, očistných rituálech jsme začali plnit různé aktivity. Jelikož tato výprava byla s filmovou tématikou, dovídali jsme se postupně o tom jak se film točí, nebo kdo se na natáčení podílí. Začali jsme informacemi a k nim tématickými aktivitami o střihu filmu, kaskadérství, herectví či zvukařství. Úkazky několika kaskadérských kousků můžete vidět na fotkách. Před tradičním obědem, který obsahoval těstoviny s masem, kečupem a sýrem, jsme nacvičili scénku s netradičním pojetí dabingu. Po poledním klidu následovalo pár odreágovávacích her a a zbytek odpoledne jsme nacvičovali scénku, která byla plně v naši režii. Jelikož ten den měl svátek Jiří a sv. Jiří je patronem skautů a skautek, měla to být scénka na jeho oslavu. My jsme ji pojali jako setkání naší skautské družiny po dvaceti letech. Měla opravdu úspěch. Potom jsme hráli ještě pár ano-ne detektivek, které byly tento víkend velice populární.

Nedělní ráno bylo děsné. Terka nás vzbudila zase strašně brzo, dopoledne jsme převážně balili, protože nás čekala znovu dlouhá cesta domů. Poobědvali jsme se, a po chvilce vyrazili. Procházka lesem se zdála mnohem kratší ale dvouhodinová jízda vlakem byla zdrcující.

Slunečné počasí a výborné prostředí přispělo k tomu, že výprava se celkově vydařila.

Zapsala Márinka Vosečková