středisko K. Šimka Hradec Králové

Jako každý rok i letos se 19. oddíl Lvíčata vypravil na tábor do Zlaté Skály. Hned po cestě z nádraží se děti setkaly s dvěma mužema, kteří se zbavili toho třetího. Náhodou šli stejným směrem. Na rozcestí před tábořištěm byli všichni důkladně prohledáni a až pak vpuštěni.Večer byl táborák. Najednou si děti musely zavázat oči a […]

Jako každý rok i letos se 19. oddíl Lvíčata vypravil na tábor do Zlaté Skály. Hned po cestě z nádraží se děti setkaly s dvěma mužema, kteří se zbavili toho třetího. Náhodou šli stejným směrem. Na rozcestí před tábořištěm byli všichni důkladně prohledáni a až pak vpuštěni.Večer byl táborák. Najednou si děti musely zavázat oči a vydat se do lesa. Po návratu se ocitly v jiné době – třicátá léta, New York, podsvětí a mafie. Od Dony Corleony se nově vzniklé gangy dozvěděly, že už je stará a její místo na pozici mafiánského bosse se brzy uvolní, potřebuje tedy nalézt nástupce. A tak začalo soupeření o vliv v mafiánském podsvětí.

Neděle 15.7.

Dopolední práce nikoho příliš nenadchla, ale nově postavený bankomat vedle stožáru ano.  K němu se brzy přiřítil bankéř a požadoval po gangech, aby si udělaly bosse, se kterým bude moci jednat. Začala první etapa – vytváření mafiánského bosse. Trocha lepenky, látky, barev a zanedlouho byli stvořeni. Všichni jsme práci gangů obdivovali, když vtom přiběhla ženština pochybných mravů a začala šíleně ječet, že všichni musí opustit tábořiště, jelikož došlo k bitce v podsvětí a všem hrozí nebezpečí. Gangy se rychle sbalily a opustily v doprovodu svých patronů tábořiště. Nocleh našly v přilehlých roklích a ani déšť jim nezkazil dobrou náladu, pouze narušil sucho ve spacácích.

Čtvrtek 18.7.

Dopolední plnění bobříků bylo legrační, jelikož gang Tommyho parta mohl mluvit pouze v otázkách, což se ukázalo jako problém (ne pro vedoucí, ti si to užívali), a tak raději nemluvili skoro vůbec. Po poledním klidu následovala mafiánská hodinka. Byla to etapa s 60 úkoly, každou minutu byl vyhlášen jeden a na jeho splnění bylo 5 minut. Úkoly typu dejte si tričko místo kalhot, pšoukněte si do pytlíčku a dejte čuchnout hodnotícímu, zavolejte Světluškovi a popřejte Veselé Vánoce, polijte hodnotícího atd. nenechaly chladným nikoho a všichni se dobře bavili. Po krátkém pokusu o bojovku s létajícím talířem se šlo na zumbu, která byla dobrá, ale hudba byla málo slyšet. Někteří to vykompenzovyli vlastním zpěvem 🙂 Po koupání v Javorce, výborné večeři (špagety s parmazánovou omáčkou) a osobním volnu byla noční hra v lese – sfoukávání svíček.

Neděle 22.7.

Celý den se chystal táborák. Velcí šli na soušku, zatímco menší na chrastí. Jako spestření se hrála po celý den hra ostřelovač, při které tajný zabiják kreslil červené tečky na svou nic netušící kořist, která se s ním ocitla osamotě. Po řízku s kaší byl polední klid a pak etapa. Běhal se azimut a kdo ho zrovna něběžel, ten pletl v jídelně náramky. Odpolední baseball/softball/branball dal všem pořádně do těla. Když začalo pršet, bylo jasné, že táborák dnes nebude, vedoucí ovšem vyslyšeli prosby dětí a uspořádali v jídelně diskotéku. Byl to nářez, taneční kreace a hudba byly výborné, občerstvení bylo možno zakoupit za táborové dolary, ale ceny byly vysoké. Potom, co se všichni vyřádili, se šlo spát.

Čtvrtek 26.7.

Ráno byly děti vypuštěny na pokladovku. Gang Los Barelos byl ve vedení po celou dobu, šifry jim nedělaly žádné potíže, když ale došlo na hledání pokladu byli v koncích. Po dvou hodinách se k nim připojoly ostatní gangy. Nakonec minutu před oficiálním koncem našel poklad gang Pupíci, což bylo pro všechny velkým překvapením a pro Los Barelos asi zklamáním. Vedoucí přes den postavili saunu, takže večer byl věnovaný saunění. Když se všichni zpotili do sytosti, zpívalo se v teepee.

Nastal poslední táborový večer, čas skautských slibů a vyhodnocení táborové hry. Po příjezdu mafiánů se děti dozvěděly, který gang vyhrál a byly rozdány diplomky. Kdo chtěl, mohl u táboráku zůstat až do noci. Poslední noc hlídky nebyly, k všeobecné radosti 🙂

3. 7. 2012 Už jsme na moři Mořeplavci zahájili tábor výcvikem. Byli rozděleni do několika plavebních společností a wellbutrin with no insurance zúčastnili se setkání, na kterém jim Fernando de Magalhães sdělil pověření od krále posílit vliv a moc Portugalska podnikáním objevných plaveb a hledáním nových obchodních tras. Na cestu nám svítí slunko, v noci […]

3. 7. 2012 Už jsme na moři

Mořeplavci zahájili tábor výcvikem. Byli rozděleni do několika plavebních společností a wellbutrin with no insurance zúčastnili se setkání, na kterém jim Fernando de Magalhães sdělil pověření od krále posílit vliv a moc Portugalska podnikáním objevných plaveb a hledáním nových obchodních tras. Na cestu nám svítí slunko, v noci nás zastihla bouře, ale ve zdraví jsme jí přestáli. První překážkou na cestě se stali piráti, které jsme ovšem dokázali společně porazit a můžeme se již v klidu připravovat na cestu za dobrodružstvím.

7. 7. 2012 Přes Afriku do combivent fedex without prescription Ameriky

Před vyplutím družiny nashromáždily dostatek potravin a vyrobily vlajky svých lodních společností. První cesta směřovala do afrického Dakaru, kde jsme museli na pobřeží postavit majáky. Díky nim se naše lodě mohly bezpečně dostat do přístavu a převézt vytěžené diamanty do Portugalska.

Včerejší den jsme strávili za slunného počasí na moři a odpoledne jsme dorazili k břehům Jižní Ameriky. V pralesích jsme se snažili získat od domorodců ztracené zlato. Díky lanovému mostu přes řeku Amazonku se nám podařilo získat část pokladu a zbytek jsme objevili při dnešním nočním hledání amazonského náčelníka. Na cestu nám svítí slunce, občas zafouká a přežene se bouřka, ale námořníci vše zvládají ve zdraví a bez problémů.

9. 7. 2012 Praní prádla, praní s piráty

Včera naši důstojníci při inspekci podpalubí objevili zkažené potraviny. Těch jsme se museli zbavit poctivým úklidem a k tomu všemu na nás zaútočili piráti. Těm jsme ovšem po boji ukořistili čerstvé jídlo, které nám dodalo sílu k další plavbě. Vítězství jsme oslavili v lodní jídelně poslechem a četbou literárních výtvorů našich námořníků.

Dnešní odpočinkový den hrály družiny sportovní turnaj, námořníci si prali prádlo a vymýšleli scénky k večernímu táborovému ohni. Celý den nám na cestu svítí slunce.

9. 7. 2012 Maoři i hasiči

Dnes námořníci dorazili k břehům Nového Zélandu. Zde se setkali s Maory, kteří jim pod hrozbou útoku zadali náročný úkol. Družiny v okolí získat od místních obyvatel pera bájného opeřence a z nich složit čelenku pro náčelníka Maorů. Zpestřením dne byla návštěva hasičů ze Žamberka, kteří nám ukázali trochu ze svého řemesla a nechali námořníky vyřádit buy fluoxetine 20 mg v hasičské stříkačce. K večeru družiny vařily kuře v popelu a po krásném dni si odebraly ke spánku.

12. 7. 2012 Do Žamberka! Kam? Na koupaliště!

Včerejší den byl odpočinkem pro všechny mořeplavce. Vydali jsme se na výlet do Žamberka na koupaliště.

Dnes měly družiny za úkol předat hotovou čelenku maorskému náčelníkovi, který je uvítal tradičním bojovým tancem. Odpoledne bylo pro děti nachystáno překvapení. Přijeli za námi totiž instruktoři sebeobrany a celé odpoledne nás prakticky učili, jak nejlépe odzbrojit útočníka. Každý námořník si to mohl vyzkoušet a všichni si učení užili. Večerní třešničkou na dortu byl slavnostní slib budoucích vlčat a skautů, na který se připravovali už v uplynulém roce a během tábora.

15. 7. 2012 Do Portugalska

Ve čtvrtek námořníky čekal poslední úkol. Bylo rozhodnuto, že družiny se poplaví zpět do Portugalska. Na cestě se opět střetly s piráty, ale úspěšně dopluly do domovských přístavů. Zde vyzvedly zboží, které získaly během obchodních cest. Obdarovaly penegra india krále, který jim požehnal a ukončil tak jejich dobrodružství. Portugalsko ovládlo světová moře a peníze plynoucí z obchodních cest mu zajistily moc do daleké budoucnosti. Námořníci splnili úkol a plní nových zážitků se odebrali do svých kajut.

Vodní skauti se na počátku prázdnin vydali na svoji první zahraniční plavbu – zdolali 100 km po slovenském Hronu. Voda byla svižná, celý týden pěkně tekla, ač jí bylo jen tak tak – tropická vedra vykonala své. Občas jsme tedy pluli v lodi, občas  plavali a kanoe tlačili před sebou, občas vyskočil jen jeden z posádky, aby […]

Vodní skauti se na počátku prázdnin vydali na svoji první zahraniční plavbu – zdolali 100 km po slovenském Hronu. Voda byla svižná, celý týden pěkně tekla, ač jí bylo jen tak tak – tropická vedra vykonala své. Občas jsme tedy pluli v lodi, občas  plavali a kanoe tlačili před sebou, občas vyskočil jen jeden z posádky, aby se vykoupal a občas nestihl naskočit zpět, takže mu kormidelník v peřejích ujel. Častá osvěžení byla zkrátka nutná. Vedra i bouře jsme však zdárně překonali. Mladší děvčata – žabičky už pěkně ovládají kanoe na kormidle, vlčata se zatím zdokonalují na pozicích háčků a naši ostřílení nejstarší skauti nabrali kondici při tahání lodí a věcí těch nejmenších, kteří mají tradičně největší loďáky.

Provázela nás etapovka na motivy Robinsona Crusoe, kde se každý trosečník snažil dokázat své kvality v robinzonovských disciplínách. Stopovali jsme tedy Pátka, pekli chleba, chodili 2 dny bosi, šplhali pro banány, vysílali signály potápějící se lodi či vyráběli tvaroh. 100% Robinsonem se nestal nikdo, ale jednoho 90% a několik 80% borců mezi sebou máme. Protože skaut je hospodárný, vzali jsme si, zpočátku recesistický nápad – mazat chleby slabou vrstvou a za ušetřený peníz koupit na konci tábora novou kytaru, svědomitě k srdci a v Žiaru nad Hronom vyrazili hledat hudebniny. Našli jsme a prodavači se party asi deseti bosých vodáků (zrovna byla ta bosá etapa) patrně zželelo a k zakoupené kytaře dostali jsme ještě propisky a trička J.

Hron, ač nepatří k nejčistším řekám, které jsme spluli, se nám moc líbil a doufáme, že své prázdninové úsilí zhodnotíme na podzimních závodech.

Zapsala:Renča