Štiky na Hronu
Vodní skauti se na počátku prázdnin vydali na svoji první zahraniční plavbu – zdolali 100 km po slovenském Hronu. Voda byla svižná, celý týden pěkně tekla, ač jí bylo jen tak tak – tropická vedra vykonala své. Občas jsme tedy pluli v lodi, občas plavali a kanoe tlačili před sebou, občas vyskočil jen jeden z posádky, aby se vykoupal a občas nestihl naskočit zpět, takže mu kormidelník v peřejích ujel. Častá osvěžení byla zkrátka nutná. Vedra i bouře jsme však zdárně překonali. Mladší děvčata – žabičky už pěkně ovládají kanoe na kormidle, vlčata se zatím zdokonalují na pozicích háčků a naši ostřílení nejstarší skauti nabrali kondici při tahání lodí a věcí těch nejmenších, kteří mají tradičně největší loďáky.
Provázela nás etapovka na motivy Robinsona Crusoe, kde se každý trosečník snažil dokázat své kvality v robinzonovských disciplínách. Stopovali jsme tedy Pátka, pekli chleba, chodili 2 dny bosi, šplhali pro banány, vysílali signály potápějící se lodi či vyráběli tvaroh. 100% Robinsonem se nestal nikdo, ale jednoho 90% a několik 80% borců mezi sebou máme. Protože skaut je hospodárný, vzali jsme si, zpočátku recesistický nápad – mazat chleby slabou vrstvou a za ušetřený peníz koupit na konci tábora novou kytaru, svědomitě k srdci a v Žiaru nad Hronom vyrazili hledat hudebniny. Našli jsme a prodavači se party asi deseti bosých vodáků (zrovna byla ta bosá etapa) patrně zželelo a k zakoupené kytaře dostali jsme ještě propisky a trička J.
Hron, ač nepatří k nejčistším řekám, které jsme spluli, se nám moc líbil a doufáme, že své prázdninové úsilí zhodnotíme na podzimních závodech.
Zapsala:Renča
